Jsou čtyři možnosti:
- Do názvu místnosti přidat označení bytu, např. 1.A.01, kde písmeno A označuje byt. Tímto způsobem bude v legendě místností patrné, jaké místnosti patří k danému bytu. Nelze však takto automaticky vykázat pouze plochy jednotlivých bytů. Ty získáte ručním sečtením ploch místností bytu. Sečtením ploch místností bude celková plocha bytu však bez případných zastavěných ploch (příček, stěn).
-
Přidat označení bytu jako další položku do popisu místnosti. Tímto získáte ve vykreslené legendě samostatný sloupec, označující jednotlivé byty a řadící místnosti po těchto bytech. Pro získání plochy celého bytu platí to samé jako v předchozím případě.
-
Pro automatické vykázání ploch bytů, lze až ve fázi vytváření legendy, příkazem „Tabulka místností“, využít možnost třízení podle podlaží. Místo názvu podlaží se však zadá označení bytu. Postup je tedy následující. Po vyvolání příkazu „Tabulka místností“ vyberete ve výkresu pouze místnosti v rámci jednoho bytu. V dialogu tabulky zadáte v kartě Tvar v položce Název podlaží označení bytu, např. A. Následně provedete vyhodnocení tabulku, ale uložíte ji do tzv. zápisu pro další zpracování, kde se vytvoří soubor, obsahující zadaná data. Takto uložíte data všech bytů, které chcete následně společně vyhodnotit do tabulky. Následně přes kartu Seznam zpracovaných tabulek načtete uložené soubory (zápisy) a vytvoříte jednu tabulku, obsahující sloupec Byt (Podlaží) a Plocha bytu (Plocha podlaží). Opět zde ale platí, že celková plocha bytu však bude bez případných zastavěných ploch (příček, stěn).
-
Pro získání celkové plochy bytu včetně případných zastavěných ploch (příček, stěn) je možné vytvořit samostatné popisy místností, v tomto případě popisy bytů. Celková plocha bytu se ve výkresu označí vykreslením křivky na hranici bytu. Následně se pomocí příkazu „Popis místností výběrem křivky“ vytvoří popis bytu obsahující odečtenou plochu bytu z hraniční křivky. Tyto popisy bytů se pak vyhodnotí v samostatné tabulce stejně, jako běžné místnosti.
